Pět důvodů, proč by se Liberec neměl zbavovat autobusáku

21.02.2019

Město Liberec se dohodlo s Libereckým krajem, že mu přenechá projekt nového autobusového nádraží. Tuto operaci odůvodňují tím, že kraj je hlavním objednatelem meziměstské dopravy. Proti tomuto jednomu důvodu lze postavit nicméně hned 5 zásadních argumentů.

Autobusové nádraží Liberec. Zdroj: Wikipedie, autor ŠJů
Autobusové nádraží Liberec. Zdroj: Wikipedie, autor ŠJů

Zde nejde jen o autobusák

Naprosto zásadním argumentem zpochybňujícím převod autobusáku na kraj je především charakter připravovaného terminálu. Budova nového terminálu je velkou většinou svého objemu především záchytným parkovištěm. Toto parkoviště má pomoci městu Liberec, aby se snížil počet aut zatěžujících střed města. Parkování by v této budově tak mělo být výhodné, ideálně provázané se slevou na jízdenku MHD, popř. jinými benefity (slevy na vstupenku do ZOO, Babylonu apod.). Je zřejmé, že zde jde především o zájem města Liberec, a tudíž právě město by mělo mít ve své ruce, jak bude nastaven režim v tomto parkovacím domě. Pokud se rozhodne kraj na parkování v tomto objektu vydělávat, je pravděpodobné, že to hlavní účel tohoto projektu zhatí.

Stavba nového terminálu taktéž vede k uvolnění větší části plochy stávajícího autobusáku. V plánu bylo využít toto území pro park. Jaký bude mít ale kraj zájem na tomto místě řádně udržovat a spravovat takový park? Zkušenosti z jiných měst v ČR naopak ukazují, že lukrativní pozemky autobusových nádraží lákají různé politické podnikatele. Jak dlouho to bude kraj s odpovědnou správou svých budov a pozemků myslet vážně, když dostane na stůl zajímavou nabídku na jejich prodej?

Čím si Liberec zaslouží tak speciální zacházení?

Hejtman M. Půta po posledních komunálních volbách opakovaně využívá loajality nového vedení města, aby posiloval v největším krajském městě svojí pozici. Bylo by vhodné ho nicméně upozornit, že Liberecký kraj má vedle Liberce ještě dalších 214 obcí. Pokud je nákup autobusových nádraží nyní standardní strategií kraje, kde jsou nabídky na odkup autobusáků v jiných městech?

V Jablonci nad Nisou nyní taktéž připravují nový dopravní terminál. Že by se měl i do tohoto projektu vložit kraj? O tom nic nesvědčí. Nový dopravní terminál chystají také Semily. Kde je nabídka kraje, že si projekt vezme na sebe? V České Lípě vlastní pozemky autobusového nádraží společnost BUS.COM, která v Ústí nad Labem před pár lety autobusy ze svého pozemku vyhnala a město dodnes nemá autobusák. Nebyla by intervence kraje více potřeba spíše zde? Turnováci si před několika lety museli spolufinancovat stavbu nového dopravního terminálu sami, bez pomoci kraje. To samé platí i o Železném Brodě, který ho stavěl již za vlády hejtmana Půty. U všech těchto případů je to srovnání navíc křiklavé proto, že šlo skutečně jen o stavby autobusových nádraží. Ne tak jako v případě libereckého autobusáku o mnohem komplexnější projekt.

Poučení z jiných krajů

Přestože zastánci celé operace hovoří o tom, že je naprosto logické, aby kraj vlastnil autobusové nádraží určené hlavně pro meziměstskou dopravu, situace v celém zbytku ČR tomu neodpovídá. Ani v jednom z krajských měst nevlastní hlavní autobusové nádraží kraj. Velmi často se nádraží nachází na velmi lukrativních pozemcích, ke kterým se v minulosti dostaly soukromé firmy. V takových případech lze často dohledat spory a problémy: V Olomouci soukromý majitel zmenšil autobusové nádraží o polovinu, aby uvolnil místo pro autoservis BMW. V Pardubicích se bude muset autobusové nádraží z výhodné pozice u vlakového nádraží stěhovat, majitelé pozemků kolem zbrojaře J. Strnada jej chtějí využít pro novou obchodní a kancelářskou budovu. A Ústí nad Labem už v roce 2011 o svoje autobusové nádraží přišlo, když bylo vyhnáno taktéž soukromým majitelem pozemků. Od té doby město marně shání náhradní místo.

Autobusová doprava už dlouhá léta láká tzv. politické podnikatele, nejde jen o společnost Busline na severu Čech. Dá se čekat, že mnoho zábavy si užijí s majitelem autobusáku i obyvatelé Zlína. Zde ho vlastní miliardář Zdeněk Zemek, který postupně buduje ohromné autobusové impérium, přitom jeho minulost napovídá o ostřejších obchodních praktikách - sám je obžalován ze solárních podvodů, jeho dva synové už sedí ve vězení. V Brně se soukromá společnost vlastnící autobusové nádraží Zvonařka zapletla do podivných machinací s pozemky v souvislosti přesunem vlakového nádraží. Smlouvy o prodeji jejich pozemků šly v roce 2014 městským zastupitelům na stůl na posledním zastupitelstvu před volbami. V Jihlavě vlastní autobusové nádraží šéf dopravního impéria ICOM Transport Zdeněk Kratochvíl. Také on byl součástí rozsáhlé trestní kauzy, kdy ho před rozsudkem zachránila amnestie V. Klause.

Tedy dílčí závěr: Pouze v Hradci Králové a Plzni drží pozemky pod autobusovým nádražím veřejný sektor - a v obou případech jde o město, nikoliv kraj. Ztráta takto strategických pozemků by mohla pro město být osudová chyba.

Kraj a město - kamarádi na věčnost?

Celý projekt vypadá logicky, když vidíme vřelé vztahy mezi primátorem Liberce J. Zámečníkem a hejtmanem kraje M. Půtou. Nikde ale není psáno, že tato konstelace zde bude na věky. V březnu pokračuje M. Půtovi soud kvůli jeho obvinění v kauze dotačního podvodu u projektu rekonstrukce kostela M. Magdaleny. Pokud bude odsouzen, velká starostovská bublina v Libereckém kraji praskne a příští krajské volby mohou dopadnout úplně jinak. Město Liberec pak může jen bezmocně pozorovat, co bude kraj s autobusákem provádět.

Co za tím může být?

Nové vedení liberecké radnice pomalu zjišťuje, že s jejich velikášskými sliby to bude složitější. Zadlužený Liberec má prostě možnosti omezené. Jenže hejtman Půta nemůže připustit, aby jeho Starostové na liberecké radnici selhali. Je pravděpodobné, že se tak bude snažit hledat cesty, jak nenápadně napumpovat z rozpočtu bohatého kraje nějaké peníze Liberci. Tato machinace kolem libereckého autobusáku může být takovým krokem. Především obyvatelé ostatních měst v Libereckém kraji by tak měli zbystřit. Pokud se stane krajský rozpočet nástrojem odměn loajálním radnicím, příští komunální volby by mohly být v Libereckém kraji více méně zbytečná záležitost.

Jindřich Felcman

předseda libereckých Zelených

člen výboru Zastupitelstva města Liberec pro územní plánování a dopravu