Město chce „prověřit“ lanovku na Bedřichov. Ale co to vlastně znamená?
Primátor Zámečník navrhuje změnu územního plánu, ve které se bude řešit lanovka z Lidových sadů do Bedřichova. Na kritiku reaguje klasicky "salámově": Zatím prý jde jen o to ten záměr prověřit. Nabízí se tak otázka, co že tedy má být výsledkem takového prověření.
Je to možná trochu zarážející, ale výsledkem bude čára v mapě za zhruba půl milionu Kč. Nic jiného zrovna tento nástroj, tedy změna územního plánu, neumí. A takové peníze bude odhadem tato změna územního plánu stát.
Začíná se od konce
Primátor Zámečník bohužel zvolil zcela špatný nástroj. Změna územního plánu umí u tohoto typu projektu v zásadě zajistit dvě věci:
- Zjistit, zda je záměr reálný projednat s dotčenými orgány státní správy.
- Zajistit, aby se záměr dal stavět.
Bod 1. je triviální. Samozřejmě, že záměr bude možné s kladným výsledkem projednat. Krajské město je strategický hráč v regionu, jeho pozice je při takových procesech silná. Záměr lanovky byl navíc již v minulosti, v souvislosti s přípravami mistrovství světa v lyžování úspěšně projednán. Orgány ochrany přírody a krajiny, či ochrany lesa možná budou trochu prskat, ale pokud si město půjde za svým, jistě takovou změnu prosadí.
Bod 2. je více než předčasný. Město v tuhle chvíli nemá
žádnou ekonomickou rozvahu a už vůbec ne zdroje na financování tohoto projektu.
Utrácet peníze za změnu územního plánu je tak čirý nesmysl, protože obsah změny
územního plánu ani nijak nemůže pomoci s řešením právě klíčových
ekonomických otázek.
Co obsahuje územní plán?
Územní plán má měřítko 1:5000. Projektant změny územního plánu tak ani nemůže navrhovat konkrétní technické řešení, stejně tak nemůže řešit, zda projekt má či nemá ekonomicky smysl. Ve změně územního plánu se mohou pouze vyhodnotit podmínky v území, tedy především terén a případné limity jako jsou sítě technické infrastruktury, ochranná pásma, chráněná území apod. Výsledkem toho je prostá čára v mapě. Nic víc, nic míň.
Jelikož je ovšem územní plán závazný dokument, podle kterého se již mohou umísťovat stavby, náklady na tuto čáru se prodraží. Zcela nepochybně si krajský úřad vyžádá k této změně zpracování tzv. vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Tento několiksetstránkový fascikl něco stát bude, takže odhadovaná částka 0,5 mil. Kč za dokumentaci se ještě hodně drží při zemi.
Opačný postup
Odhlédnu od toho, že celý nápad na lanovku považuji za nesmysl, a navrhnu tu racionálnější postup. Chápu, že Starostové pro Liberec měli lanovku ve volebním programu, volby vyhráli a mají tak snahu svůj slib někam posunout. Zároveň budu doufat, že celý tenhle nápad není jen volání z jeskyň temné a betonové liberecké minulosti.
Při zvažování takto megalomanského záměru je rozumné začínat pověřením těch nejzákladnějších otázek, nikoliv technikálií typu územní plán. Začít by se tedy mělo s otázkou, zda má záměr vůbec smysl. K tomu slouží nástroje typu studie ekonomické proveditelnosti. Zjistí se náklady na obdobné projekty, náklady na provoz, odhadne se počet cestujících a propočítají se možné příjmy z jízdného, vyhodnotí se nějaké další možné přínosy (turistický, ekologický). Takovou studii by v jednoduché formě město pořídilo za mnohem menší peníze.
Toto řešení má navíc jednu velkou výhodu. Pokud by studii psal někdo alespoň trochu příčetný, zjistil by, že mezi Libercem a Bedřichovem jezdí autobus MHD. Že cesta autobusem trvá 30 min. Že tento autobus startuje z centrálního stanoviště Fügnerova s ideální návazností na další spoje, což je velký rozdíl oproti uvažované nástupní stanici v Lidových sadech. Že tento autobus doveze lidi jak na Maliník, tak k centrálnímu parkovišti, opět oproti pouze jediné uvažované výstupní stanici na Maliníku. Výsledkem takové jednoduché studie tak bude, že lanovka je naprostý nesmysl. Zaklapnou se desky a budou se moci řešit skutečné problémy, které v Liberci máme.
Jindřich Felcman
předseda libereckých Zelených, člen Zastupitelstva města Liberec